Katastrální území s 41 obyvateli v 16 trvale obývaných domech se místně čelí na Horní a Dolní Vříšť. Průměrná nadmořská výška 630m prozrazuje, že se jádro osídlení nachází v údolí Fryšávky. Horní Vříšť není od náměstí ve Sněžném vzdálena víc než jeden kilometr, Dolní se nachází snad o půl kilometru dál. Od roku 1960 je Vříšť částí obce Sněžné a představuje téměř jeho "jižní předměstí" . Autobusové spojení má linkami Nové Město na Moravě - Sněžné a Sněžné - Jimramov. Nejbližší lyžařský vlek je v sousedním Kuklíku.
Vříšť je spjata s regionálními tradicemi sklářství a železářství. Dodnes o tom svědčí různé místní památky, včetně úprav terénu. Původní železářský hamr přísluší dnes do katastru obce Líšná. Ve 20. století v něm byla elektrárna a později přádelna. Mladší hamr z roku 1741 na výrobu drátu a výrobna hřebíků existovaly v místech již zaniklého domu čp. 13 v ostré zatáčce silnice. Dochovanou památkou je Panský dům, který původně sloužil jako šichtmistrovský a současně báňský úřad celého novoměstského panství. Sídlilo zde tedy správní centrum regionálního železářství. Později v budově žili pensiovaní úředníci panství, čas zde pobýval také básník Petr Křička. Panský dům čp. 1 pod umělým názvem "tvrz" a dům čp. 14, představující lidovou roubenou architekturu. Jsou zapsány v seznamu památkově chráněných objektů. Při silnici stojí chráněný javor klen (26m), v zatáčce na Borovičkově skále se nachází litinový kříž z roku 1826, u komunikace se tyčí další kříže ze zdejších hutí. V místě okolí dodnes kolují pověsti o siláckých kouscích řezníka Jana Staňka z čp. 2, známého jako Honza z Bříšče.
O Vříšti lze právem uvažovat, že v těchto místech sídlili lidé velmi brzo. Říčka Fryšávka nesla původně také jméno Vříšť, překryté až někdy na přelomu 18. a 19. století jménem obce na jejím horním toku. Zdá se, že dosud odpíraná etapa minulosti ve 14. a 15. století skutečně lokalitě náleží. Po následující odmlce dali někdy před rokem 1559 úředníci pernštejnského panství v místech Vříště zřídit jednu z nejstarších skláren v celém kraji. Stála nad domem čp. 6 a měla zřejmě dvě hutě. S ní je spojován vznik nejstaršího dochovaného výrobku z oblasti, vytvořeného před rokem 1582, tzv.pernštejnského vítacího poháru. Sklárna zanikla asi před rokem 1738, ale již v roce 1651 nechal majitel novoměstského panství opodál založit železářskou kujnící výheň, hamr. Zpracovávala surové železo z kadovských vysokých pecí. Dělníci si na vymýcených plochách stavěli domky a obdělávali půdu. K roku 1666 se připomíná osada jménem. Hamry zanikly, když byla roku 1874 zastavena práce v kadovských pecích. Mlýn, náležející k dávné sklárně, byl po roce 1960 přebudován na výrobnu krmných směsí, ale ta byla v rámci restitucí v roce 1990 zrušena.
V jižním a západním sousedství Sněženka se tedy objevovali kolonisté, vysílaní dědici Přibyslava z Křižanova, pány z Obřan, později rodem pánů z Lipé. Od Bystřice nad Pernštejnem proti tokům potoků a říček pronikali ale lidé pánů z Medlova, erbu černé zubří hlavy, případně vyslaní rodovým klášterem v Doubravníku. O úsilí rodu erbu zubří hlavy při osídlování povodí Fryšávky nevíme nic až do roku 1335, kdy se objevuje první písemná zpráva o Sněžném. Něco ale mohou naznačit jména obcí v regionu.
Niemecz, jak zní v nejstarší zapsané podobě pozdější Německé, představuje první známé jméno Sněžného. Je uznáváno jako doklad, že kolonizační osadu osídlili německy mluvící lidé. (Hosák,L. 1952,67) Již tento nejstarší zápis ovšem svědčí, že pojmenování vzniklo v ústech česky mluvícího okolí. Není nutné je proto jednoznačně považovat za první označení osady. Sami kolonisté se jistě pokusili dát svému sídlišti název, ale místo také již mohlo mít svoje starší domácí jméno, pokud ovšem předcházelo nějaké domácí osídlení. Úvaha, že snad část místního osídlení byla starší než Německé - Sněžné, směřuje jak do místa samého, tak do jeho okolí.
V nejtěsnějším sousedství lze připomenout Vříšť doloženou k roku 1366 jako osídlené místo na významnější komunikaci. Jméno Vříšť bývá spojováno se staročeským břieščie, představujícím kolektivum k břest, totiž jilm. (Hosák - Šrámek 1980,755) Jména odvozená z přírodního charakteru prostředí se často vyskytují právě v případech kolonizace v pralesích. Nakolik ovšem mohla původní Vříšť kolonozačnímu Sněžnému předcházet, by snad přesvědčivě doložilo jen další bádání. Stejně tak i existenci vsi Polom, která roku 1348 náležela k hradu Kameni a později zanikla. Zřejmě stávala v okolí Sněžného, kde se roku 1587 jmenuje louka u Polomě. (Hosák,L. 1952,67) K této řadě jmen náleží i nedaleký Javorek.
V rámci Sněženka a v jeho sousedství lze mezi nejstarší řadit obce s čeledními jmény, končícími příponou - ice. Pojmenování Daňkovi, poprvé písemně uvedených až roku 1350, vzniklo z osobního jména Danek, představujícího zkrácenou podobu některého složeného osobního jména typu Danimír.
